rybí polévka 2 kapří hlavy, Jikry a mlíčí, celer, petržel, 30 g másla, 30 g mouky, sůl, květ, zázvor, osmažená žemle Rybí hlavy a zeleninu dáme vařit do slané vody. Po chvíli přidáme jikry a mlíčí a polévku vaříme ještě asi 20 minut. 10 minut před koncem vaření zahustíme polévku […]

ž od svátků jara, které jsou starší než Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, […]

Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen[), patrocinia. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a […]

Masopust (lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. […]

K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Zvyku dávat dárky hojně využívá […]

Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména, nejčastěji Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují. V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů […]

Zvyk pálení ohňů v předvečer prvního máje není zmiňován v žádných staročeských pramenech a podle Čeňka Zíbrta vznikl pod německým vlivem. Už v polovině 19. století však byl tento zvyk zakazován jako pověrečná praktika, stejně tak nemohl probíhat během druhé světové války a byl potlačován komunistickým režimem.Na mnoha místech ČR tak pálení čarodějnic zaniklo.[1] O […]

– Rožmberský salát z kapra 500 g kapřího masa, sůl, pepř, olej, 200 g vařené mrkve, celeru a hrášku, 3 kyselé okurky, 50 g cibule, 100 g brambor vařených ve slupce, 2 lžíce octa, 1 lžička cukru, 350 g tatarské omáčky Osolené a opepřené maso opečeme v oleji. Po vychladnutí […]

vánoční dort 100 g práškového cukru, 5 žloutků, vanilkový cukr, troška mleté kávy, půl tabulky čokolády, sníh s 5 bílků, 150 g strouhaných vlašských ořechů, 30 g piškotových drobečků Cukr, vanilkový cukr a žloutky dobře utřeme. Pak přidáme kávu, strouhanou čokoládu, piškotové drobečky, tuhý sníh z bílků a strouhané ořechy. […]

Panádlová polévka 3 tvrdé housky, sůl, 2 lžíce sádla, špetka majoránky, žloutek Housky rozvaříme v osolené a okořeněné vodě, omastíme sádlem a nakonec zakvedláme žloutek Polévka z jarních bylinek Jahodové listy, řebříček, polní salát, řeřicha, kopřiva, petrželka, mladá cibulka, pažitka, špenát, ¼ l smetany, 2 žloutky, sůl, máslo Bylinky se […]